Jiné příčiny bolesti ucha a nedoslýchavosti
U bolestí ucha nemusí jít vždy o zánět středouší. Na jedné straně může jít o jednoduchou mazovou zátku nebo cizí těleso ve zvukovodu, na straně druhé o postižení sluchového nervu až se vznikem hluchoty.
Zvukovod může být uzavřen mazovou zátkou. Ušní maz se ve zdravém uchu tvoří trvale. Jeho množství i kvalita je závislá na druhu stravy. Pohybem řasinek dochází k postupnému vyprazdňování ze zvukovodu. Funkce mazu je ochranná. Nesprávně se traduje, že je nutné zvukovod do hloubky čistit nebo že jde o patologický jev. Při používání vatičky na špejli je naopak maz zatlačován do bubínku, je zraňována citlivá kůže zvukovodu, někdy i bubínek. Postupné stlačování vytvoří mazovou zítku, která například při koupání zcela uzavře zvukovod. Vedle náhlé nedoslýchavosti se objeví bolest, někdy i nepříjemný zánět. Prevencí je správná (tedy naopak „malá“) hygiena uší. Stačí pouze vyčistit boltec a vchod do zvukovodu ručníkem.
Léčba: Při mazové zátce je možné vkapávat borovou vodu, ředěný peroxid vodíku. Někdy stačí výplach sprchou, a to vlažnou vodou (37 stupňů Celsia). Je důležité vědět, že voda studenější, ale i teplejší, vstříknutá do zvukovodu vyvolá intenzivní závrať podrážděním vnitřního ucha.
Zvláštním případem jsou cizí tělesa v uchu, zvláště malí živočichové. Může jít o mravence, škvora, mouchu nebo můru atp. Pohybem na bubínku způsobují bolest a hluk, vyvolávají nesnesitelné pocity. I tehdy lze vypláchnout ucho vlažnou vodou o 37 stupních Celsia. Doporučuje se použít parafínový či jiný olej k usmrcení živočicha a poté je nejlepší vyhledat odborné odstranění.
Ucho je poměrně citlivý orgán, který může být postižen z různých důvodů. Bolesti, výtoky z ucha, náhle vzniklá nedoslýchavost, popřípadě tinitus (ušní šelesty, tj. vnímání jednoho tónu či širokého spektra tónů bez skutečného zdroje), závratě – to jsou všechno příznaky, s nimiž by se měl pacient svěřit odbornému lékaři – otolaryngologovi. Mnohdy je konzultován i stomatolog, neurolog, internista. Při uvedených příznacích záleží další prognóza na včasnosti zahájení léčby. Samoléčba v těchto případech proto není vždy nejvhodnější.
