Bolesti v krku
Bolest v krku je příznakem, sama o sobě není onemocněním. Provází nejčastěji záněty ústní části hltanu nebo patrových mandlí (tonsil). Pro první případ užíváme název faryngitida, pro druhý angína. Bolest však může doprovázet i celou řadu jiných postižení – onemocnění slinných žláz, jazyka, zubů, postižení krční páteře, psychické poruchy. Může jí i o banální bolest, u níž žádnou patologii nezjistíme, ale může být příznakem závažného, například nádorového onemocnění. Bolest může být způsobena i cizím tělesem – kostí zapíchnutou v kořeni jazyka či tonsile (krční mandli).
Nejčastějším původcem onemocnění, asi ve třech čtvrtinách případů, jsou viry, z 10 procent bakterie, pak plísně, alergeny a jiné faktory.
Typická virová faryngitida začíná různě intenzivními bolestmi v krku, pálením, pocitem suchosti, svěděním. Celkově se objevuje malátnost, nechutenství, horečka, bolesti kloubů. Uzliny na krku mohou být zvětšené. Bolest v krku může časově zaostávat za celkovými příznaky, největší bývá 2. až 3 den onemocnění. Velmi často je uvedený stav popisován jako chřipka. Při chřipce jsou obdobné příznaky, celkový stav je však výrazně horší, onemocnění trvá déle. Běžná faryngitida se zlepšuje 5. až 7. den, záleží na charakteru infekce i odolnosti jedince.
Postižení mandlí – angína – může být virového původu, aloe častější je bakteriální, obvykle streptokoková. Dojde k zvětšení mandlí, jejich překrvení, vzniku hnisavých povlaků. Lymfatické uzliny na krku jsou zvětšené, hmatné a citlivé. Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, břicha, nechutenství až zvracení, ztížení polykání. Horečka může dosahovat i 40 stupňů Celsia.
Léčba: Stejně jako u jiných onemocnění není známa ani u virových faryngitid specifická léčba. Léčí se proto pouze příznaky, léčba je především podpůrná a má zabránit infekci bakteriemi či plísněmi.
Účinná jsou místní antiseptika, ať ve formě cucavých tablet, pastilek, žvýkaček nebo roztoků k výplachům či vytírání úst. Většinou mají i příměs anestetika a zmírňují tak bolesti. Používají se několikrát denně.
Vzhledem k tomu, že jde o velmi časté onemocnění, léčí se většinou pacienti sami bez lékaře. Měli by dodržovat všechny základní hygienické zásady, pokud možno používat roušku, vyhýbat se kolektivu (a tím riziku nakažení ostatních), dodržovat fyzický klid, nepřepínat se. Celkově lze doporučit látky s částečně protizánětlivým a analgetickým účinkem, například aspirin (acylpyrin), paracetamol (Paralen sj.) a četné jiné. Vhodné jsou vitamíny, dostatečné množství vlažných a teplých tekutin (nejlépe bylinných čajů), pobyt v často větraném, ale teplém prostředí, s dostatečnou vlhkostí (kolem 60 procent).
Velmi účinným prostředkem, který zlepšuje toto onemocnění, je Priessnitzův obklad: ve studené vodě namočený lnění hadřík nebo kapesník, vyždímaný a přiložený na krk, přes něj položený igelit překrytý teplým šátkem. Doporučuje se ponechat jej půl hodiny až hodinu, opakovat 3 až 5krát denně.
Kdy k lékaři? Uvedené léčebné postupy pomáhají i při léčbě angín. V takových případech je však nutná spolupráce s lékařem, který obvykle nasadí antibiotickou léčbu. Trvání angíny je delší, průběh těžší.
