Rýma - prevence a léčba
Rýma je jedním z nejčastějších onemocnění vůbec, prakticky nenalezneme člověka, který by s neměl zkušenost. Hlavním příznakem je ucpaný nos, svrbění, kýchání, vodnatý nebo hnisavý výtok z nosu. Velmi často rýmu provázejí i celkové příznaky.
Příčin rýmy může být celá řada. Poměrně často jde o rýmu infekční (virovou a bakteriální), běžná je i alergická rýma. Jindy ji může způsobit například cizí těleso v nose, dráždivé mechanické látky (prach) nebo chemické látky. Není neobvyklé, že provází některé infekční choroby, ale může se objevit i při užívání některých léků.
Akutní infekční rýma
Je to nejčastější onemocnění dýchacích cest. Je součástí příznaků obecně nazývaných „nachlazení“. Často jde o sezonní onemocnění způsobené viry, které se šíří kýcháním z nemocných na zdravé ve formě kapének (kapénková infekce). Zdravý člověk se nakazí vdechnutím. Záleží na množství vdechnutých virů a na odolnosti jedince – organismus oslabený nemocí nebo fyzickým vyčerpáním či prochlazením je k infekci náchylnější. Inkubační doba (doba od vniknutí infekce do organismu do vypuknutí prvních příznaků) trvá od několika hodin po několik dní. Intenzita onemocnění může být různá, stejně jako jeho projevy. Obvykle se nejprve objeví suchost, překrvení a svědění sliznic, záhy jsou sliznice oteklé, prosáklé, je ztížené nebo nemožné dýchaní nosem. Následuje značná vodnatá sekrece. Postižený je unavený, pociťuje často bolesti hlavy, bolesti nad vedlejšími nosními dutinami, ale i v krku, někdy má zaléhání i bolesti v uších. Onemocnění je provázeno lehce zvýšenou teplotou. Někdy je stav komplikován tím, že sliznice poškozená viry je osídlena bakteriemi a virová rýma se mění v bakteriální. Vzhled výtku se změní, je zhuštěný, zkalený, bělavý až hnisavý.
Léčba: Traduje se, že léčená rýma trvá týden, neléčená 7 dní. Je to však jen částečně pravda. Vzhledem k tomu, že dutina nosní je propojena s vedlejšími nosními dutinami, Eustachovou trubicí se středním uchem, přímo s nosohltanem, dutinou ústní, hrtanem a dolními cestami dýchacími, může dojít k postižení jejich sliznic. Neléčená rýma se může zkomplikovat zánětem vedlejších nosních dutin (sinusitidou), zánětem středouší, hrtanu, bronchitidou (zánětem průdušek), u oslabených i zánětem (zápalem) plic.
Základem léčby je obnovení nosní průchodnosti. Proto je nutné opakovaně několikrát denně kapat lék do obou nosních dírek. Technika kapání je do určité míry důležitá. Může se provádět v hlubokém předklonu, ale výhodnější je to vleže se záklonem hlavy nejlépe na konci postele (metoda podle Priessnitze). Je vhodné lehké natočení ke vkapávané straně, posléze k druhé. U bolestí uší se doporučuje po vkapání ucpat nos a polykat naprázdno. Teprve poté se pacient posadí a nechá vytéct zbytek kapek. Doporučujeme střídat dva druhy kapek, především při používání Sanorinu. Ten by se neměl používat dlouhodobě, maximálně 5 až 7 dní.
Důležitý je i způsob smrkání. Smrkání proti tlaku zmáčknutím obou nosních křídel zvyšuje riziko infikování dutin nebo středouší. Je vhodnější používat papírové kapesníky a zlikvidovat je například spálením, a to nejen kvůli možné reinfekci z látkových kapesníků, ale i pro snížení možnosti ohrožení jiných osob. U dětí, které neumějí smrkat, se používají různé druhy odsávaček, které jsou běžně v prodeji. Vždy je vhodné nejdříve odsát, potom nakapat a po několika minutách znova odsát. K zředění sekretu se používají celkově podávaná mukolytika.
Je potřebné podporovat celý organismus. Přes nechuť jídlu by pacient měl pravidelně jíst, spíše kašovitou, nezatěžující stravu. Velmi důležitý je pitný režim. Nejvhodnější jsou různé čaje, od obyčejného bylinkového, které jsou v dostání v příslušném složení. Obsahují látky, které rozpouštějí a uvolňují hlen, zklidňují vedlejší příznaky. Měly by být horké nebo teplé a v dostatečném množství.
Pobyt v teple je pro úspěšnou léčbu podstatný. Týká se to především končetin. Výzkumy ukázaly, že teplota nohou i rukou koresponduje s teplotou sliznic. Jejich podchlazení, nebo naopak prohřátí může být v infekčním prostředí rozhodujícím faktorem, zda rýma vůbec propukne. K zlepšení stavu pomůže ponoření nohou (po kolena) a rukou (po lokty) do velmi horké vody. Reflexně dojde k zlepšení průchodnosti nosu. Někteří lékaři doporučují na počátku i saunování, avšak v těchto případech záleží na jeho individuálním oblíbenosti a na celkovém zdravotním stavu dotyčného.
Za vhodnou podpůrnou terapii jsou považovány látky s acetylsalicylovou kyselinou (Acylpyrin, Aspirin ARD) nebo látky s paracetamolem (Paralen, Panadol atd.). Nezbytný je dostatečný příjem vitaminů v přirozené i tabletové formě. Rýmu zhoršuje suché prostředí, kouř, prach. Proto je dobré opakovaně větrat, zvýšit vlhkost vzduchu nejlépe parními zvlhčovači. Doporučované éterické či bylinné oleje, soli atd. většinou pomohou, ale u některých jedinců mohou pro alergickou reakci stav zhoršit. To platí pro inhalaci například Vincentky s příměsí nosních kapek a mukolytik.
Při prosté rýmě běžné využití samoléčby. V počátku onemocnění je vhodné omezit kontakty s okolím, používat ústní roušku, nezdržovat se na veřejnosti. Infekčnost poměrně rychle klesá, při výše uvedené terapii se stav poměrně dobře upravuje. Příznaky by měly odeznít do 10 dní.
V profylaxi rýmy, to znamená v předcházení této infekci, je vhodné při epidemii pominout účast na kolektivních aktivitách, nezdržovat se v malých, zvláště zakouřených prostorách, kde je větší počet lidí, mít dostatečné oblečení, které brání prochladnutí, zachovávat hygienu, vyhnout se fyzickému, ale i psychickému vyčerpání, přijímat dostatek vitaminů a tekutin. Riziko onemocnění se výrazně snižuje dlouhodobým užíváním a zlepšováním fyzické zdatnosti.
Kdy k lékaři? Lékaře je nutné vyhledat především při výrazném zhoršování příznaků, dlouhém průběhu onemocnění, při horečce a komplikacích (zánětu vedlejších dutin, středního ucha, angíně, zápalu plic).
