Výživa dětí školního věku a adolescentů
Výživa dětí školního věku a adolescentů je velmi podobná výživě dospělých. Musí pokrývat energetickou potřebu jedince a jeho růst. Dítě mezi 6. a 10. rokem u dívek a 12. rokem u chlapců roste pomaleji, poté dochází ke zrychlení tělesného růstu. Růst je u chlapců ukončen mezi 17. a 18. rokem, u dívek kolem 15. roku. V období zvýšeného tělesného růstu dochází ke zvýšené potřebě energie (u dívek je však nižší než u chlapců), zvyšují se nároky na kvalitní bílkovinu (zvláště u chlapců při nárůstu svaloviny) a zvyšuje se potřeba vápníku (vzhledem k růstu kostí). U dětí je častý nedostatek vitaminů ze skupiny B,C a A.
Strava by měla být vyvážená a pestrá. Vyvážená strava se dá dobře vyjádřit známou potravinovou pyramidou.
Základnou této pyramidy jsou produkty z obilovin (pečivo, rýže, těstoviny a jiné cereálie). Vhodné je podávat alespoň zčásti potraviny celozrnné, protože osahují více minerálních látek, vitaminů a vlákniny.
První patro je tvořeno zeleninou a ovocem, které by dítě mělo dostávat pravidelně několikrát denně. Druhé patro je tvořeno mlékem, mléčnými výrobky a masem. Mléko nebo mléčný výrobek by měl být u školních dětí prakticky v každém jídle. Maso nemusí být v jídelníčku každý den, občas ho lze nahradit vejci. Zcela nevhodné jsou uzeniny.
Na vrcholu pyramidy jsou tuky a sladkosti, k nimž je nutno počítat také sladké limonády. Tuky upřednostňujeme rostlinné před živočišnými. U dětí školního věku je třeba dbát na to, aby ráno snídaly a dodržovaly pitný režim. Od školního věku, zvláště pak v adolescenci, se může nepříznivě uplatňovat návyk na stravování v restauracích nabízejících fast-food. Tato jídla jsou vysoce kalorická, obsahují vysoký podíl tuků a soli a jsou chudá na vápník a vitamín A.
V nemocničním prostředí je strava dětí od 7 do 10 let označována číslem 13 S, starší děti dostávají dietu základní – 3.
