Vyšetření respiračního systému dítěte
Pohledem zhodnotíme dýchání a jeho změny, posoudíme, zda je pacient eupnoický (klidně, normálně dýchá) či dyspnoický (ztíženě, namáhavě dýchá). Objektivními známkami dušnosti jsou zvýšená dechová frekvence (tachypnoe), alární souhyb (souhyb nozder s dechovými pohyby), zatahování jugula, zvýšené úsilí dechových svalů, které se projeví zatahováním nadklíčkových a podklíčkových jamek, zatahováním mezižebří a epigastria, u malých dětí pak zatahováním úponu bránice a nakonec ortoptická poloha, při které sedí dítě vzpřímeně s rukama opřenýma o podložku. Dušnost může být inspirační, exspirační a smíšená.
Mezi další poruchy dýchání patří apnoe, hyperpnoe, Cheyneovo-Stokesovo dýcháními poškození dechového centra, Biotovo dýchání, Kussmaulovo dýchání při acidóze.
Dále si všimneme zabarvení sliznic a kůže (možná přítomnost cyanózy), přítomnost paličkovitých prstů při chronické hypoxii. Vyšetření tvaru hrudníku. K vyšetření pohmatem patří palpace krčních mízních uzlin, změna polohy jater.
Vyšetření poklepem přichází v úvahu u dětí starších (cca od 10 let věku), nad zdravou plící je poklep plný, jasný, poklep zkrácený je nad plící nevzdušnou, bubínkový pak například nad pneumotoraxem.
Při vyšetření poslechem hodnotíme zvuky distanční, kam patří u dětí stridor, kašel a též posouzení hlasu. Stridor (chrčení) může být v průběhu nádechu (známka zúžení horních dýchacích cest), výdechu (zúžení v dolních dýchacích cestách) či smíšený. Kašel může být suchá či vlhký, trvalý či záchvatovitý, charakteristický pro některé diagnózy – například štěkavý kašel u aktuální laryngitidy. Hlas bývá změněn zejména při onemocnění horních cest dýchacích.
Při poslechu fonendoskopem hodnotíme poměr nádechu a výdechu. Fyziologické dýchání označujeme jako čisté a sklípkové (u dětí nad 6 let) či puerilní u dětí menších (hlučnější vdech i výrazněji slyšitelné exspirium). Možné patologie – dýchání zastřešené, oslabené (při výpotku, atelektáze), trubicové, vlhké chropy při bronchitidě, chrůpky (třaskání) u pneumonie či plicního edému, pískoty a vrzoty při zúžení průdušek.