Růst a vývoj dítěte
Pediatrie je naukou o vývoji lidského jedince, vývojovou medicínou, jejímž úkolem je včasné rozpoznání patologických stavů, které zdárný vývoj narušují. Proto je důležité porozumět zákonitostem růstu a vývoje člověka a jeho jednotlivých tělních systémů. Během dětství a dospívání se lidský jedinec výrazně mění a vyvíjí, což je samozřejmě jev kontinuální, jednotlivá vývojová období jsou však svým způsobem specifická. Z toho vyplývá i snaha o periodizaci dětského věku s cílem vydělit a pojmenovat základní vývojové fáze a specifikovat jejich fyziologii a patologii.
Rozdělení dětského věku
|
Vývojový stupeň |
Věk |
|
Zárodek (embryo) |
1. – 8. týden nitroděložního života |
|
Plod (fétus) |
od 9. týdne nitroděložního života do narození |
|
Novorozenec |
Od narození do 28. dne života |
|
Kojenec |
2. – 12. měsíc života |
|
Batole |
2. – 3. rok života |
|
Předškolák |
4. – 6. rok života |
|
Školák |
Od 7. roku života |
|
Dospívající |
Období mezi počátkem dospívání a dospělostí |
Prenatální období
Jedná se o období od oplození vajíčka do porodu lidského plodu. Prvních 8 týdnů nitroděložního vývoje označujeme jako období embryonální (zárodečné), kdy dochází k diferenciaci jednotlivých částí těla a utváření základů všech orgánů a tělních systémů. Dobu od 9. týdne do narození nazýváme fetálním obdobím (období vývoje plodu).
Postnatální období
1) Novorozenecké období
Trvá od porodu do ukončeného 28. dne po narození. Dochází k adaptaci jednotlivých tělních systémů na mimoděložní podmínky. Fyziologií i patologií tohoto období se zabývá neonatologie. Z patologických stavů je pro novorozenecké období typický výskyt vrozených vývojových vad, perinatální patologie, pokračování intrauterinních patologických stavů (např. infekcí) a tendence ke generalizaci infekce vzhledem k nezralosti imunitního systému. Mortalita v novorozeneckém věku je proto nejvyššího z celého dětství.
2) Kojenecké období
Začíná 29. den po narození a končí v den prvních narozenin dítěte. Je charakterizován rychlým somatickým, neuropsychickým a motorickým vývojem. Po novorozeneckém období je druhým nejvýznamnějším z hlediska nemocnosti a úmrtnosti (vliv vrozených vývojových vad, pozdní následky perinatální patologie, manifestace vrozených poruch metabolismu aj.).
3) Batolecí období
Je období mezi 1. a 3. rokem věku dítěte a je pro ně charakteristické postupné osamostatňování. Dochází ke zdokonalování samostatného pohybu a komunikace s okolím.
4) Předškolní období
V české pediatrii je tak označováno období mezi 3. a 6. rokem věku, v jehož závěru je dítě schopno nastoupit do školy, úspěšně zvládat učivo první třídy a zaujmout přiměřenou roli v kolektivu.
5) Školní období
Je to období, které začíná po 6. narozeninách dítěte, kdy většina zahajuje školní docházku. Závěr tohoto období lze jen těžko časově jednoznačně vymezit; obvykle jeho ukončení spojujeme s počátkem dospívání (je odlišné mezi oběma pohlavími, ale i mezi jednotlivými jednotlivci téhož pohlaví). Toto období má proto různou dobu trvání u jednotlivých dětí a nelze je ztotožňovat s obdobím školní docházky.
6) Období dospívání
Biologicky je ohraničeno počátkem pubertálního vývoje, dosažením plné pohlavní zralosti a ukončením tělesného růstu. Je to fáze velmi specifická, velmi odlišná od fáze dětství i dospělosti. Začíná v průměru o dva a půl roku dříve u dívek (v průměru v 10 letech) než u chlapců (v průměru v 12,5 letech). Mezi jednotlivci téhož pohlaví je obvyklá variabilita až dva roky. K plné pohlavní zralosti dochází obvykle po 2-3 letech od začátku dospívání, k definitivnímu ukončení růstu po 4-5 letech. Jednoznačné ohraničení dospívání od dospělosti je také velmi obtížné, pediatrická péče však končí obvykle 19. narozeninami člověka.
