Články
U bolestí ucha nemusí jít vždy o zánět středouší. Na jedné straně může jít o jednoduchou mazovou zátku nebo cizí těleso ve zvukovodu, na straně druhé o postižení sluchového nervu až se vznikem hluchoty.
Zvukovod může být uzavřen mazovou zátkou. Ušní maz se ve zdravém uchu tvoří trvale. Jeho množství i kvalita je závislá na druhu stravy. Pohybem řasinek dochází k postupnému vyprazdňování ze zvukovodu. Funkce mazu je ochranná. Nesprávně se traduje, že je nutné zvukovod do hloubky čistit nebo že jde o patologický jev. Při používání...
Více
Bolest a zaléhání uší jsou velmi často doprovázeným příznakem akutních zánětů horních cest dýchacích. Doprovázejí rýmu, záněty vedlejších nosních dutin, nosohltanu,bolesti v krku. Do nosohltanu ústí Eustachovy trubice, zánětlivé změny se tak mohou přenášet i do středouší.
Nejčastější je bolest způsobena špatnou ventilací středního ucha, kdy nedochází při uzavření Eustachových tub k vyrovnání tlaku ve středouší, což jednak způsobuje pocit tlaku až bolesti, jednak pocit zahlušení a nedoslýchavosti. Jde o podobný, ale...
Více
Bolest v krku je příznakem, sama o sobě není onemocněním. Provází nejčastěji záněty ústní části hltanu nebo patrových mandlí (tonsil). Pro první případ užíváme název faryngitida, pro druhý angína. Bolest však může doprovázet i celou řadu jiných postižení – onemocnění slinných žláz, jazyka, zubů, postižení krční páteře, psychické poruchy. Může jí i o banální bolest, u níž žádnou patologii nezjistíme, ale může být příznakem závažného, například nádorového onemocnění. Bolest může být způsobena i cizím tělesem...
Více
Vedlejší nosní dutiny souvisí velmi úzce s dutinou nosní. Z dutin (čelních, čichových, klínové a čelistní) vedou vývody, které ústí v nosní dutině. Sliznice těchto dutin přechází ve sliznici nosní. Proto jakékoliv zánětlivé postižení nosní dutiny téměř vždy znamená změny i v dutinách. Uzavření vývodů, například při zhoustnutí sekrece a jeho městnání v dutinách a ke vzniku sinusitidy – zánětu dutin. Příčinou jsou většinou bakterie u infekční rýmy, v dutině dochází k jejich dalšímu množení- Z akutního zánětu...
Více
Alergickou rýmou trpí v posledních letech stále více lidí. Může mít sezonní charakter, nebo je svázána s nějakou okolností, která ji vyvolává. První typ je reakcí především na pyl kvetoucích rostlin, hovoří se o pylové rýmě nebo tzv. polinóze. Druhý typ mohou vyvolat například roztoči, domácí prach, šupinky kůže domácích zvířat, peří, plísně nebo i používané parfémy, různé kosmetické přípravky atp. Prakticky se dá říci, že nenalezneme látku, která by nemohla být příčinou alergie. Neustálý růst počtu postižených...
Více
Rýma je jedním z nejčastějších onemocnění vůbec, prakticky nenalezneme člověka, který by s neměl zkušenost. Hlavním příznakem je ucpaný nos, svrbění, kýchání, vodnatý nebo hnisavý výtok z nosu. Velmi často rýmu provázejí i celkové příznaky.
Příčin rýmy může být celá řada. Poměrně často jde o rýmu infekční (virovou a bakteriální), běžná je i alergická rýma. Jindy ji může způsobit například cizí těleso v nose, dráždivé mechanické látky (prach) nebo chemické látky. Není neobvyklé, že provází některé...
Více
Mezi nejčastější komplikace stomií patří dehiscence rány, vpadnutí stomie, prolaps, stenóza, krvácení ze stomie a kožní afekce v okolí stomie.
Každá věková kategorie má ovšem také svá psychologická úskalí. U novorozenců, kojenců a batolat převládá hlavně lítost pečovatele, zatímco pro děti je to situace v podstatě „normální“. V předškolním a školním věku je snaha pečovatele o separaci dítěte, aby se o tom jeho okolí nedozvědělo. U dětí v pubertě a u adolescentů může nastat změna sebepojetí, je důležité jim pomoci...
Více
Mezi součásti léčebných metod obstipace, vrozených vývojových vad a jiných onemocnění GIT patří také založení dočasné střevní stomie. Může být založena na kterékoli části trávicího traktu. Nejčastěji bývá stomie na tenkém střevě (jejunostomie, ileostomie) a na tlustém střevě (cékostomie, tranverzostomie, sigmoideostomie). K péči o stomie existuje celá řada vhodných jímacích systémů, čistících a ochranných prostředků, které zajišťují pacientům se stomií optimální péči.
Předoperační přípravou (která spočívá...
Více
Většina dětí má stolici jedenkrát i vícekrát denně. Mezi poruchy vyprazdňování stolice patří zácpa (obstipace), enkopréza (umazávání), inkontinence a průjem (diarrhoea – léčba a ošetřování závisí na příčině vzniku).
Zácpa:
Jako chronickou zácpu označujeme stav, kdy stolice je méně než třikrát týdně a stav trvá nepřetržitě alespoň 3 měsíce. Mnohdy bývá doprovázena bolestmi břicha, může být přítomno umazávání. Výjimku tvoří kojené děti, které mohou mít bez jakýchkoliv obtíží stolici až po několika dnech. Znamená...
Více
V trávicím ústrojí plodu se z odloupaných epitelií, žluči a zbytků plodem spolykané plodové vody tvoří hnědé mazlavé mekonium – smolka. Smolka by měla začít odcházet do 24 hodin po porodu. Pokud se novorozenec nevyprazdňuje, uvědomíme lékaře. Může jít jen o opožděný odchod smolky, ale také může jít o závažnou vrozenou vývojovou vadu nebo jiné onemocnění zažívajícího traktu. S příjmem potravy se barva stolice postupně mění až na vzhled „míchaných vajíček“.
Složení stolice je závislé na skladbě potravy. Stolice obsahuje...
Více
Stomie je umělé vyústění dutého orgánu před stěnou břišní (nefrotomie, ureterostomie, vezikostomie).
K derivaci moči u nástěnné stomie je nejvhodnější použít jímací systém pro urostomiky. Jedná se o svěrný sáček s planžetou, která se lepí na kůži. Sáček je opatřen zpětnou chlopní, která brání návratu moči ke stomii.
Situace vážně poškozuje sebevědomí, narušuje soukromý život a později i partnerské vztahy. Děti, které si své postižení již uvědomují, se za svůj stav stydí, cítí se vyčleněné ze společnosti,...
Více
Při punkčním prostomii se perkutánní cestou zavádí katétr do močových cest (nefrotomie – ledvinná pánvička, epicystostomie – močový měchýř).
Tento výkon se provádí v celkové anestezii na operačním sále za přísně aseptických podmínek. Místo vpichu sterilně ošetřujeme a kryjeme sterilním materiálem jako prevenci infekce. Napojíme na sběrný systém. Pokud je punkční stomie zavedena dlouhodobě, je možné katétr svést do plenky. Do ošetřování postupně zapojujeme dítě (pokud je schopno) i jeho pečovatele.
Více
Permanentní močový katétr (PMK) odvádí moč z močového měchýře cévkou zavedenou močovou trubicí za přísných aseptických podmínek. Tento výkon u dětí provádí lékař. Je-li to možné, pacient a jeho rodiče (jsou-li přítomni) s výkonem předem seznámíme.
Po zavedení PMK provedeme fixaci naplněním balonku předepsaným množství aqua pro injectione nebo fyziologického roztoku (údaj o množství najdeme na katétru). Není-li katétr balonkem vybaven, zafixujeme jej pomocí náplasti. Fixovaný katétr napojíme na sběrný systém. U chlapců dbáme...
Více
Jestliže se dítě nevymočí do daného časového intervalu, upozorníme na tuto skutečnost lékaře. Může jít jen o retenci, ale také může jít o nějaký závažnější problém (např. vrozená vývojová vada, akutní selhání ledvin).
Retence:
K retenci (zvláště po operačním výkonu nebo po vytažení močové cévky) může dojít u dítěte v každém věku. U větších dětí můžeme nejprve zkusit posadit je na nočník či na toaletu, podat nápoj, přiložit vlhký obklad na podbřišek, pustit proudem vodu tak ,aby byla slyšet. Další možností je...
Více
Novorozenec močí interoreceptivním reflexem, který má charakter mišního automatismu. Podnětem k uvaření reflexního okruhu je roztažení stěn měchýře přibývající moči a vzestup intravezikálního tlaku. Kapacita měchýře kojence je 15-50 ml. Frekvence močení je 12-20x za 24 hodin, rytmus denní a noční diurézy není výrazně odlišen. Fyziologický novorozenec by se měl vymočit do 24 hodin po narození. Pokud je mu zavedena kapací infuze, pak by měl močit nejpozději do 6 hodin po jejím spuštění. Dítě by mělo mít denně alespoň pět řádně...
Více
Vyprazdňování je jednou ze základních fyziologických funkcí a biologickou potřeb člověka. Porucha této funkce může být způsobena jak psychosociálními, tak biologickými faktory (např. stresem, nerespektováním intimity, výživou, nemocí, léky).
Vyprazdňování zasahuje intimní sféru člověka a je obvykle spojena se studem. Nesmíme na to zapomínat ani při ošetřování dětí a dospívajících. Netaktní jednání sestry může způsobit psychické trauma, které může jedince celoživotně ovlivňovat.
Vyprazdňování u dětí i dospělých mám noho...
Více
Alternativních způsobů krmení využíváme u všech dětí, které matka chce kojit a z jakéhokoli důvodu není plné kojení možné (nedostatek mateřského mléka, odloučení dítěte od matky z důvodu nemoci apod.). Dítě díky použití těchto metod nezačne preferovat lahev.
Krmení lžičkou:
Dítě držíme ve svislé poloze. Lžičku s mlékem přiložíme ke rtům a vyčkáme, až dítě začne provádět sací pohyby. Lžičku potom nakloníme tak, aby mléko mohlo vytéci. Ponecháme dítěti čas k polknutí mléka.
Krmení stříkačkou po prstu:
Matka...
Více
V některých situacích je nezbytné, aby matka mléko odstříkávala. Není nutné odstříkávat po každém kojení. Odstříkání se provádí zpravidla rukou, ruční nebo elektronickou odsávačkou.
Odstříkat je potřeba při oddělení matky a dítěte (nemocné dítě či matka), při retenci mléka, je-li dítě slabé a špatně saje a k vytvarování bradavky a dvorce.
Odstříkávání rukou
Matka by před odstříkáváním měla mít připravenou vyvařenou nádobu na odstříkané mléko a čisté, umyté ruce. Před ostříkáváním je vhodné přiložit...
Více
Problémy při kojení nejsou vzácné. Objevují se buď dočasně, nebo později v průběhu laktace.
Bolestivé nalití prsů vzniká neplynulým vyprazdňováním prsu dítětem, špatnou technikou sání spolu s překrvením a otokem, provázejícím zvýšení tvorby mléka ve třetím a čtvrtém dnu. Úlevu přinášejí studené až ledové obklady, reflexní masáže a šetrné zformování oploštělé bradavky odstříkáním těsně před kojením tak, aby se dítě mohlo efektivně přisát. Po 6-8 hodinách již lze ostříkat větší množství mléka a obtížné...
Více
Polohy při kojení:
- Poloha vleže: dítě leží podél boku matky, bříško přitisknuté k břichu matky, obličej převrácený k matce
- Poloha vsedě: hlava dítěte leží ohbí paže matky, druhou rukou matka přidržuje prs.
- Boční „fotbalové“ či zadní držení: dítě leží na předloktí matky, která rukou podpíra ramínka dítěte, nožky dítěte jsou podél matčina boku. Předloktí matky je podepřeno polštářem.
- Poloha tanečníka: je vhodná pro nedonošené děti, které se špatně přisávají. Dítě leží na matčině předloktí....
Více
Dítě při pití musí uchopit bradavku i s dvorcem, což mu umožní správná poloha matky a dítěte. Dítě saje z prsu, nikoli z bradavky.
Poloha jazyka při sání:
- jazyk přesahuje dolní ret a je pod mléčnými sinusy
- jazyk se pohárkovitě zformuje a uchopí bradavku i s dvorcem
- bradavka i s dvorcem musí být uložena na jazyku , nikoli pod jazykem
Sání z prsu:
- vlnovitý pohyb jazyka zpředu dozadu posunuje bradavku i s dvorcem na patro dítěte
- tlakem jazyka o tvrdé patro jsou mléčné sinusy vyprazdňovány
- mléko vytlačené do úst pak...
Více
Správná technika kojení je jedním ze základních předpokladů úspěšného kojení. Většina neúspěchů při kojení je spojená právě s nesprávnou technikou.
Hlavní zásady správné techniky kojení
1. Zvolit pohodlnou pozici pro matku i dítě. Zpočátku matka kojí vleže, později vsedě. Dítě leží či se drží v náručí tak, aby bylo zcela na boku, obličej, hrudník, bříško, kolena dítěte směřují k matce (bříško dítěte se dotýkají břicha matčina, ucho, rameno a kyčle jsou v jedné linii). Spodní ruka dítěte musí být pod prsem, ne...
Více
Péče o prsy
Prsy se zvětšují během celého těhotenství, nejvíce během prvních dvou měsíců, kdy se vyvíjí žláznatá tkáň mléčné žlázy. Současně dochází ke zvětšení bradavek, které se stávají pohyblivějšími. Zvětšuje se rovněž dvorec, který získává výraznější pigmentaci, zvětšuje se Montgomeryho žlázky, což jsou hrbolky vyčnívající na dvorci. Produkují tekutinu, která obsahuje látky, které prs dezinfikují.
Péče o prsy před porodem:
Před porodem není nutná žádná speciální péče o prsy, s výjimkou vpáčených...
Více
Výhody kojení pro ženu a dítě:
Všechny ženy mají být během těhotenství informovány o výhodách kojení pro matku i dítě. Díky kojení se děloha po porodu rychleji vrací do původního stavu, poporodní ztráty krve jsou menší. Tím se také lépe uchovávají zásoby železa v organismu matky. Kojení napomáhá zmizení přebytečných kil, slouží jako přirozený antikoncepční prostředek za předpokladu, že matka plně a často kojí své dítě bez dudlíku a dokrmování, snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků a chrání před...
Více
Faktory negativně ovlivňující kojení
- Úzkost spojená s obavami ze selhání při kojení, pochybnosti o složení a množství mléka, nedostatečná podpora rodiny a zdravotnického personálu patří mezi nejběžnější příčiny selhání laktace. Nutná je psychická podpora matky.
- Anestezie, silná sedativa, prolongovaný porod, bolest, stres a mohou nepříznivě ovlivnit začátek kojení.
- Podání jiné tekutiny než mateřského mléka, předčasné zavedení příkrmu před 6. měsícem věku, dudlíky a lahve.
- Nedostatečná motivace a instruktáž matky a...
Více
Faktory podporující kojení
Úspěch kojení závisí nejen na vůli a přání matky, ale i na aktivní podpoře rodiny, okolí a zvláště zdravotnického personálu, který je schopen matce poskytnout odpovídající informace i praktickou pomoc. Všechny zásady podporující kojení jsou shrnuty v dokumentech WHO a UNICEF, v jejich společném prohlášení Ochrana, prosazování a podpora kojení. Hlavní principy jsou shrnuty do 10 kroků k úspěšnému kojené, z nichž uvedeme ty nejdůležitější.
Faktory podporující kojení v prenatální péči:
- Všechny...
Více
Mateřské mléko je tekutinou velice komplexní a svým složením odpovídá měnícím se potřebám novorozence a kojence. Mění se nejen v průběhu prvních dnů (kolostrum, přechodné mléko, zralé mléko), ale i v průběhu jednoho kojení (přední a zadní mléko).
Mateřské mléko obsahuje ideální poměr cukrů, tuků a bílkovin. Mezi savci má nejnižší koncentraci proteinů. Tato relativně nízká hladina však zajišťuje optimální růst a vývoj dítěte do 6 měsíců a zároveň odpovídá schopnostem jeho nezralých ledvin. Obsah tuku v mateřském...
Více
Proces přípravy mléčné žlázy na tvorbu mateřského mléka probíhá celou dobu těhotenství a je zajišťován souhrou mnoha hormonů (nejvýznamnější z nich jsou estrogeny, gestageny a placentární hormony). Základními hormony zapojenými do procesu tvorby mléka jsou prolaktin a oxytocin.
V době před porodem stoupá u matky produkce prolaktinu (je produkován v předním laloku hypofýzy). Produkce mléka je v tomto období i přes zvyšující se tvorbu prolaktinu blokována vysokou hladinou estrogenů, a proto před porodem dochází k mléčné žláze pouze...
Více
Kojení je nejlepší způsob výživy novorozence a kojence, který skýtá řadu východ jak pro matku, tak pro dítě. Dítě může být výlučně kojeno do 6. měsíce a v kojení lze pokračovat s postupně zaváděným příkrmem 2 roky i déle. Proto, aby kojení bylo úspěšné, je potřeba, aby zdravotnický personál informoval a podporoval matky v kojení a dokázal jim správně poradit v technice kojení i při problémech s kojením.
Kojení by nemělo být nijak časově omezováno, matky by neměly být v nemocnici oddělovány od dětí, dokrmovat bychom měly...
Více
Hospitalizace dítěte mění jeho zvyky, rituály, a to i v oblasti výživy. Dítě se nemůže stravovat tak, jak je zvyklé v domácím prostředí, což často vede k nechutenství a poruchám příjmu potravy. K těmto problémům dále přispívá nemoc jako raková, bolest, stres apod. Je proto velmi důležité zjistit, jaké má dítě stravovací návyky a pokud to lze, maximálně se snažíme tyto návyky zachovat.
Pokud je dítě upoutané na lůžko, jídlo podáváme vkusně naservírované na jídelním stolku. V případě, že je ho potřeba dítěti nakrájet,...
Více
Výživa dětí školního věku a adolescentů je velmi podobná výživě dospělých. Musí pokrývat energetickou potřebu jedince a jeho růst. Dítě mezi 6. a 10. rokem u dívek a 12. rokem u chlapců roste pomaleji, poté dochází ke zrychlení tělesného růstu. Růst je u chlapců ukončen mezi 17. a 18. rokem, u dívek kolem 15. roku. V období zvýšeného tělesného růstu dochází ke zvýšené potřebě energie (u dívek je však nižší než u chlapců), zvyšují se nároky na kvalitní bílkovinu (zvláště u chlapců při nárůstu svaloviny) a zvyšuje se...
Více
V období od jednoho roku věku se dramaticky mění způsob výživy. Dítě při jídle stále vyžaduje kontrolu rodiči nebo jiné pečující osoby. Je potřeba vést dítě k tomu, aby pochopilo důležitost správné výživy, naučilo se zásady správné výživy a osvojilo si vhodné stravovací návyky.
Děti v tomto období často ztrácejí zájem o jídlo, jí méně. Odůvodňuje se to tím, že pomaleji rostou a zvyšuje se jejich zájem o okolní svět. Odmítání jídla může být také projevem nově zjištěné nezávislosti.
Rodičům však ztráta chuti...
Více
Krmit z láhve bychom měli zásadně jen děti, které nejsou kojeny a nelze předpokládat, že budou kojeny (např. matka kojit nechce, kojení je kontraindikováno z důvodu nemoci matky nebo dítěte). U ostatních dětí používám alternativních způsobů krmení.
Pokud dítě krmíme z láhve, je potřeba vybrat savičku s ideálním otvorem. Ten nesmí být příliš velký (aby dítě stačilo polykat), ani příliš malý (aby se dítě zbytečně neunavilo a nevypilo méně, než potřebuje).
V současné době se používají savičky silikonové či teflonové,...
Více
Výrobky kojenecké výživy jsou nejsledovanějšími potravinářskými výrobky. Musí odpovídat přísným hygienickým normám a požadavkům složení. Veškerá oficiálně distribuovaná kojenecká výživa podléhá přísné hygienické kontrole a musí ji schválit Česká pediatrická společnost J.E.Purkyně.
Z toho je zřejmě, že při přípravě stravy pro novorozence a kojence je třeba zachovávat přísnější hygienická pravidla, než při přípravě stravy pro dospělého.
V nemocnic bývá kojenecká strava připravována v mléčné kuchyni, kde platí...
Více
V posledním období výživy kojence obohacujeme jídelníček o další druhy příkrmů. Jídelníček se začíná podobat jídelníčku dospělého. Do jídelníčku zařazuje obilniny (chléb, pečivo, rýži), těstoviny, brambory, ovoce, zeleninu, maso, vaječný žloutek a mléčné výrobky. Opatrně můžeme začít podávat luštěniny. Jídlo musí být měkké, nekořeněné a nesolené. Nevhodné jsou uzeniny, sladké potraviny (např. čokoláda, šlehačka, bonbony), tučné maso, paštiky, majonéza, vaječný bílek a tvaroh. Příkrmy by již neměly být mixované,...
Více
Nekojené dítě potřebuje od 6. měsíce, kojené od 20. měsíce pravidelné doplňování tekutin. Děti mladší potřebují doplňovat tekutiny jen při teplotě, zvýšeném pocení, průjmu či ztrátě chuti k jídlu. Nejlepším nápojem pro kojence je čistá kojenecká voda.
Na trhu je výběr i různých dalších nápojů (čajů, ovocných šťáv). Čaje a ovocné šťávy nepřislazujeme (neměly by obsahovat více než 15 g sacharidů/100 ml). Ovocné šťávy nejsou nezbytné , protože vitamin C je v dostatečném množství obsažen v mateřském mléce a...
Více
Po zavedení nemléčného příkrmu může dítě dostávat pokračovací mléka. Protože nekryjí plně potřeby dítěte, nejsou vhodná k výlučně mléčné stravě. Vyrábějí se pod stejnými názvy jako mléka počáteční mléčné výživy, jen jsou označována číslem 2 nebo slovem plus. Mléka označovaná číslem 3 nebo slovem Junior jsou určena pro batolata. Pokračovací mléka jsou vyráběna jako mezistupeň mezi počátečním mlékem a běžným kravským mlékem, ale nejsou nezbytná. Dítě může až do 1 roku dostávat počáteční mléko.
V nemocnic je...
Více
V průběhu 5. měsíce (u uměle živených dětí) nebo v průběhu 7. měsíce (u kojených dětí) zavádíme do stravy místo večerní dávky mléka mléčnou obilnou kaši. Do konce 6. měsíce musíme podávat kaše bez obsahu lepku, který je u nás obsažen ve všech dostupných obilninách kromě kukuřice a rýže.
Komerčně vyráběné instantní kaše pro kojence musí být označeny druhem obilniny, ze které je vyrobena, a věkem dítěte, od kterého ji lze podávat. Při výběru a přípravě kaše je třeba věnovat pozornost tomu, zda se připravuje do mléka...
Více
Nemléčné příkrmy se začínají dětem podávat nejdříve po ukončeném 4. měsíce života. Pokud je dítě kojeno, mělo by být plně kojeno do ukončeného 6. měsíce a teprve pak by mělo dostávat příkrm. Na konci 6. měsíce samotné mléko již nekryje požadavky na alergii. Podávání příkrmů, dříve než je doporučeno, nepřináší dítěti žádné výhody. Naopak zbytečně zatěžuje ledviny a zvyšuje riziko vzniku potravinových alergií.
Jako první nemléčný příkrm je doporučeno podávat monokomponentní zeleninové pyré z nedráždivé zeleniny,...
Více
V tomto období dostává dítě výhradně mateřské mléko nebo výrobek mléčné kojenecké výživy. Množství mléka pro zdravého kojence je přibližně 1/6 jeho hmotnosti, tj. asi 150-170 ml/kg/den, maximálně však 1 litr mléka denně. Dítě nepotřebuje dostávat žádné další tekutiny.
Optimální výživou novorozence a kojence je mateřské mléko. Prvních 6 měsíců by mělo být dítě výlučně kojeno. Mateřské mléko v tomto období zajišťuje všechny živiny důležité pro růst a vývoj. Je velmi dobře stravitelné a vstřebatelné. Obsahuje řadu...
Více
Výživu dětí do jednoho roku věku můžeme rozdělit do tří období, přičemž každé trvá 4 až 6 měsíců.
První období je obdobím výhradně mléčné výživy, druhé období nazýváme přechodným, ve kterém dítě dostává k mléku nemléčné kašovité příkrmy, a třetí je období smíšené stravy, kdy do jídelníčku zařazujeme vhodně upravenou stravu dospělých.
K výživě novorozenců a kojenců je zcela nevhodné kozí a neupravené kravské mléko.
Více
Výživové požadavky dětí jsou individuálně rozdílné. Jsou vymezeny faktory genetickými a faktory životního prostředí.
Mezi faktory geneticky podmíněné patří například:
- věk (ovlivňuje způsob výživy i energetickou potřebu organismu)
- pohlaví (muži mívají větší energetický obrat než ženy – vysvětluje se to větší svalovou hmotou u mužů)
- vrozené reakce na základní chutě (např. obliba sladké chuti, odmítání hořké a kyselé chuti)
- účinnost a aktivita metabolických procesů
- vrozená onemocnění (např. fenylketonurie,...
Více
Pod pojmem výživa můžeme v pediatrii rozumět stav dítěte nebo způsob vedení jeho výživy.
Správná výživa v dětství je důležitým předpokladem pro správný tělesný růst a psychosociální vývoj dítěte. Nedostatečná výživa může narušit růst a vývoj dětského organismu a vést k podvýživě (malnutrici). Překračování potřeb živin a energie vede ke vzniku nadváhy a obezity.
Základními složkami výživy jsou cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerální látky a voda.
Více
Již před porodem by budoucí maminka měla mít pro své dítě vybraného praktického lékaře pro děti a dorost. Doporučuje se lékaře osobně navštívit a informovat ho o termínu porodu. Ještě v den propuštění z porodnice je vhodné lékaře kontaktovat a domluvit si první návštěvu.
Zpočátku jsou kontroly u dětského lékaře častější, s věkem se prodlužují. Zdravé dítě by mělo absolvovat v prvním roce života nejméně 9 preventivních prohlídek. Úkolem pediatra je sledování růstu a prospívání dítěte, jeho psychomotorického vývoje,...
Více
Základní předpoklad pro propuštění ze strany matky je její optimální zdravotní stav. Matka musí zvládat techniku kojení a základní péči o novorozence.
Podmínky propuštění dítěte jsou následující. Novorozenec je zdravý, prospívající na váze, s kontrolovaným průběhem ikteru a dobře se hojícím sneseným pupečníkem. Před propuštěním domů má provedena všechna povinná sreeningová vyšetření a měl by být kalmetizován. Podle konsensu a metodického doporučení MZ ČR je propuštění matky s dítětem po fyziologickém porodu možné...
Více
Již v porodnici čeká novorozence první očkování proti tuberkulóze. Očkovat lze zdravé, prospívající novorozence s hmotností 2500 g po dokončení 72 hodin života až do 6 týdnů věku. Očkujeme živou oslabenou vakcínou (BCG vakcína).
Lékař aplikuje přísně intradermálně 0,05 ml očkovací látky do levého ramínka. Vytvoření bílého pupenu je známkou správné aplikace vakcíny.
Kontraindikace kalmetizace:
- horečnatý stav, suspektní infekce, terapie antibiotiky, kortikoidy
- tuberkulóza v anamnéze matky
- po aplikaci heterologních sér,...
Více
Během pobytu v porodnici podrobujeme novorozence základním screeningovým vyšetřením. Již při podebírání anamnézy se zdravotník rodičky cíleně ptá na výskyt vrozených vývojových vad v rodině. V rámci klinického vyšetření dítěte lékař odhaluje zevně patrné vrozené vývojové vady (genetická stigmata v obličeji, rozštěp rtu, čelisti či patra, defekt břišní stěny, anomálie v počtu a tvaru prstů, defekty páteře a další). Lékař se zaměřuje na vyšetření bilaterální pulzace na femorálních artériích v rámci screeningu koarktace...
Více
Fototerapie je terapie světlem (nejčastěji modrým). Principem fototerapie je světelná degradace bilirubinu v kůži na netoxické produkty, které jsou vylučovány z organismu nezávisle na funkci jater. Fototerapie se aplikuje zářiči umístěnými nad dítětem. Počet zářivek a jejich vzdálenost od dítěte ovlivňuje efektivitu terapie. Doporučujeme 40-45 cm.
Možné nežádoucí účinky fototerapie jsou:
- přehřátí
- poškození sítnice oka
- zvýšené vodní ztráty- dehydratace
- podráždění pokožky – erytém nebo exantém
- modré světlo maskuje...
Více
S určitým stupněm hyperbilirubinemie se setkáváme u každého novorozence. Hyperbilirubinemie se projeví ikterem, tedy žlutým zabarvením kůže a sliznic. Fyziologický ikterus začíná 2. den po porodu, maxima dosahuje 3.-4. den. Ke spontánnímu ústupu dochází obvykle ve 2.-3. týdnu. Zpravidla nevyžaduje léčbu, hodnoty bilirubinemie u kojenců dětí nepřesahují 250 μmol/l. Příčinou novorozenecké žloutenky je nepoměr mezi zvýšenou tvorbou bilirubinu při zvýšeném rozpadu erytrocytů a jeho sníženou eliminací funkčně ještě nezralými játry a...
Více
V důsledku reakce na matčiny pohlavní hormony se může u novorozence objevit zduření prsních žláz. U holčiček pak hlenová sekrece z genitálu, ojediněle pseudomenstruační krvácení. Matky uklidníme a vysvětlíme, že se jedná o patologický jev a že oba stavy odezní spontánně.
Kůže novorozence, zejména během prvních 14 dnů, je velmi citlivá a často se na pokožce objevuje novorozenecký exantém. Většinou nevyžaduje léčbu, spontánně odezní.
Zvýšenou pozornost vždy věnujeme stavu pupečníku jako rizikovému místo po vstup infekce....
Více
Novorozenec poprvé močí většinou během porodu či krátce po něm. Důležitá informace je o prvním močení. Asi 92 % donošených novorozenců močí do 24 hodin, 99 % do 48 hodin. Během 2. nebo 3. dne se mohou na plenách objevit oranžové skvrnky, které způsobují urátové krystaly. Matky jsou často vystrašeny, domnívají se, že se jedná o krev. Vysvětlíme jim, že jde o normální jev, který se spontánně upraví.
První stoličkou novorozence je smolka. Má černou barvu, je vazké konzistence a měla by odejít během prvních 48 hodin. Tak, jak dítě...
Více
Novorozenec má být od počátku v neustálém kontaktu s matkou. Matku a dítě oddělujeme pouze v indikovaných případech, většinou daných zdravotním stavem novorozence nebo matky, a to na dobu nezbytně nutnou. V takovýchto případech je novorozenec ošetřován na observačním pokoji novorozeneckého pracoviště.
Zbytečné oddělování matky od dítěte je chybou a příčinou řady problémů, jako je narušené kojení, nespokojenost, plačící dítě v důsledků separační úzkosti novorozence.
Pokud je novorozenec v pořádku, zůstává...
Více
O otázce, zda má lékař za určitých okolností mít možnost zadržet informaci o zcela nepříznivé
prognóze pacientova onemocnění, nebo zda za všech okolností má pacienta informovat plně pravdivě, jsou vedeny vášnivé diskuse mezi odborníky na medicínské právo, lékařskou etiku i mezi lékaři samotnými.
Na straně jedné se zdůrazňuje nepaternalistický přístup k pacientovi a právo pacienta být informován o všech skutečnostech, které se týkají jeho zdravotního stavu, diagnózy i prognózy. Pacient má být informován pravdivě a srozumitelně....
Více
Intramuskulární aplikace léků
Podávání léku do svalu je méně časté než dříve. Méně často je dětem podíván penicilin, který musí být aplikován přísně intramuskulárně. V současné době existují velmi kvalitní intravenózní kanyly, které dobře zafixované vydrží dítěti několik dní, a tak odpadá opakované píchání a traumatizace dítěte. Z těchto důvodů se při možnosti výběru volí intravenózní aplikace. Intramuskulární injekci je naopak vhodné volit u dětí, kde je téměř nemožné intravenózní vstup zajistit. O způsobu...
Více
Kompetence sestry při podávání intravenózních léků
Podle Vyhlášky č. 424/2004 Sb., smí všeobecná sestra aplikovat nitrožilní injekci a zavádět intravenózní kanyly u dětí nad 3 roky. U novorozenců a dětí do 3 let smí tyto činnosti provádět jen sestry se specializovanou způsobilostí – dětské sestry.
Specifika při podávání léků do žíly u dětí:
- Při zavádění periferní intravenózní kanyly spolupracují dvě sestry nebo lékař a sestra. Zvláště u výrazně neklidných dětí je vhodné, je-li přítomna i třetí osoba (matka,...
Více
Intramuskulární aplikace léků
Podávání léku do svalu je méně časté než dříve. Méně často je dětem podíván penicilin, který musí být aplikován přísně intramuskulárně. V současné době existují velmi kvalitní intravenózní kanyly, které dobře zafixované vydrží dítěti několik dní, a tak odpadá opakované píchání a traumatizace dítěte. Z těchto důvodů se při možnosti výběru volí intravenózní aplikace. Intramuskulární injekci je naopak vhodné volit u dětí, kde je téměř nemožné intravenózní vstup zajistit. O způsobu...
Více
Intramuskulární aplikace léků
Podávání léku do svalu je méně časté než dříve. Méně často je dětem podíván penicilin, který musí být aplikován přísně intramuskulárně. V současné době existují velmi kvalitní intravenózní kanyly, které dobře zafixované vydrží dítěti několik dní, a tak odpadá opakované píchání a traumatizace dítěte. Z těchto důvodů se při možnosti výběru volí intravenózní aplikace. Intramuskulární injekci je naopak vhodné volit u dětí, kde je téměř nemožné intravenózní vstup zajistit. O způsobu...
Více
Technika podávání léků do spojivkového vaku, do zevního zvukovodu a na nosní sliznici bývá stejná nebo hodně podobná jako u dospělých.
U novorozenců, kojenců a malých dětí musíme počítat s tím, že nebudou spolupracovat nebo budou spolupracovat jen částečně. Velmi vhodná je příprava dítěte k podávání léků tímto způsobem v rámci herní terapie. Malé dítě je při výkonu potřeba adekvátně přidržovat, abychom je při aplikaci neporanili. Ruce novorozenci a kojenci balíme do pleny (tzv. mumie) jen v případě, že je to...
Více
Podávání vdechu spacerem u dítěte by mělo probíhat takto:
- Při použití spreje vystříkneme 2x naprázdno.
- Pokud není sprej používán déle než 3 dny , vystříkneme 1x naprázdno.
- Nádobku důkladně protřepeme a vložíme do spaceru.
- Aplikace léků by měla probíhat v poloze v vsedě nebo vestoje.
- Dítě vloží náústek spaceru do úst (ne před zuby!) a objeme ho rty nebo mu přiložíme masku na obličej.
- Lék vstříkneme do spaceru, sprej neodstraňujeme. Při aplikaci držíme sprej dnem vzhůru!
- Následuje 3-8 vdechl (podle věku) ,aby se...
Více
Aplikaci léků přímo z aerosolového spreje můžeme doporučit pouze u větších dětí a dospívajících, kteří jsou schopni maximální spolupráce. Tento způsob podávání má totiž některé nevýhody:
- koordinace mezi použitím spreje a nádechem bývá, zvláště u menších dětí, obtížná
- vstřik do úst může dráždit a vyvolávat nepříjemné pocity
- větší část dávky se zachytí v žaludku
U novorozenců, kojenců a menších dětí využíváme vždy spacerů, nazývaných též aerochamber. Je dokázáno, že použití spacerů umožňuje...
Více
Inhalační podávání léků je účelné vdechování léčebných látek. Sliznice dýchacích cest snadno vstřebává léky a ty díky tomu velmi rychle účinkují (asi do 2-3 minut).
Po aplikaci léků do dýchacího ústrojí u dětí se používá několik typů inhalačních systémů:
- aerosolové spreje
- inhalátory
- práškové kapesní inhalátory (např. turbuhaler, rotadisk, spinhater) – podávání léků práškovými inhalátory vyžaduje maximální spolupráci dítěte, protože tyto inhalační pomůcky jsou spouštěny a poháněny nádechem....
Více
U novorozenců, kojenců a malých dětí se s výhodou velmi často využívá podávání léků konečníkem (per rectum). Tento způsob podávání léku je spolehlivý, pro dítě bezbolestný a lék začíná působit asi do 15 minut. Kontraindikován je u dětí s průjmem a dětí po výkonu v oblasti sigmoidea, rekta a anu.
Rektálně podáváme čípky a roztoky.
Roztoky mohou být připravené ve speciální tubě s dávkovačem, nebo je podáváme ze stříkačky rektální rourkou.
Dětský čípek je oproti čípku pro dospělé výrazně menší a je ho potřeba...
Více
Břicho
Zde platí zásada pěti P (pohled, pohmat, poklep, poslech a vyšetření per rectum). Při vyšetření pohledem hodnotíme velikost a tvar břicha (distenze při nahromadění vzduchu, přítomnosti tekutiny v dutině břišní, patologickém zvětšení nitrobřišních orgánů či při přítomnosti tumoru, nápadně vpadlé bříško u novorozence při rozsáhlé brániční kýle), dále známky traumatu, herniaci v oblasti tříselného kanálu či pupku, postup dechových vln.
Pohmatem vyšetřujeme velmi šetrně, začínáme v místě nejvíce vzdáleném od...
Více
Mezi celkové příznaky onemocnění srdce a cév patří cyanóza. Ta může být centrální (nedostatečná saturace arteriální krve kyslíkem) a projeví se při vzestupu absolutního množství redukovaného hemoglobinu nad 50 g/l. Vzniká při srdečních vadách s pravolevým zkratem, při nedostatečném okysličování krve v plicích, při hypoventilaci a při přítomnosti významného množství abnormálního hemoglobinu. Periferní cyanóza je způsobena pomalým průtokem krve periferií a je nejlépe patrná na akrech a kolem úst, sliznice jsou růžové.
Dalšími...
Více
Pohledem zhodnotíme dýchání a jeho změny, posoudíme, zda je pacient eupnoický (klidně, normálně dýchá) či dyspnoický (ztíženě, namáhavě dýchá). Objektivními známkami dušnosti jsou zvýšená dechová frekvence (tachypnoe), alární souhyb (souhyb nozder s dechovými pohyby), zatahování jugula, zvýšené úsilí dechových svalů, které se projeví zatahováním nadklíčkových a podklíčkových jamek, zatahováním mezižebří a epigastria, u malých dětí pak zatahováním úponu bránice a nakonec ortoptická poloha, při které sedí dítě vzpřímeně...
Více
Hlava
Popíšeme tvar lebky (normální je mezocefalická) a eventuální odchylky její velikosti, jako je mikro či makrocefalie, či tvaru (turicefalie, dolichocefalie a jiné). U kojenců a malých batolat věnujeme pozornost vyšetření velké fontanely, její velikosti a úrovni vzhledem k lebečním kostem, dále pak pevnosti záhlaví.
U očí si všímáme symetrie očních štěrbin, barvy spojivek a sklér (možný ikterus), velikosti, tvaru a symetrie zornic, výbavnosti fotoreakce. Oční bulby jsou za normálních okolností v paralelním postavení a volně pohyblivé...
Více
Posuzujeme stav vědomí (existují různé skórovací systémy, u nás je nejvíce používané Glasgow coma scale), chování dítěte a jeho projevy při vyšetření, u starších dětí pak zaznamenáváme subjektivní posouzení vlastního stavu.
Zhodnotíme výšku a hmotnost dítěte, proporcionalitu, tělesný růst a vývoj ve vztahu k věku. U kojenců měříme obvod hlavičky a hrudníku. Vše zaznamenáváme do percentilových grafů. Hodnotíme varvu kůže, přítomnost patologických eflorescencí a kožní turgor.
Posuzujeme i držení těla, postavení...
Více
Před vlastním fyzikálním vyšetřením je velmi důležité správně odebrat podrobnou anamnézu, která je pak východiskem pro další diagnostický, léčebný a ošetřovatelský postup. V pediatrii jsou obvykle zdrojem doprovázející osoby, nejčastěji pak matka dítěte. Podrobné a spolehlivé údaje jsou totiž základní podmínkou správné rozvahy o diagnostice i následné léčbě a ošetřování. Hodnota anamnézy je mnohdy vyšší než výtěžnost řady vyšetření.
Součástí správně odebrané anamnézy je rodinná anamnéza (zdravotní stav rodičů,...
Více
Vývojový přechod mezi dětství a dospělostí se nazývá adolescence. Ta začíná obvykle začátkem druhého desetiletí života fyzickým dospíváním (pubertou).
Puberta je hormonálně podmíněný proces fyzického zrání a růstového výšvihu. Je ukončena v okamžiku, kdy je jedinec schopen reprodukce. Endokrinní situace, která v tomto období nastupuje, nevede pouze k pubertální růstové akceleraci a následné zástavě růstu, ale i k charakteristickému strukturálnímu a funkčnímu zrání pohlavních orgánů, ke specifickému vývinu sekundárního...
Více
Nástup do školy
Dítě je v tomto období zralé pro navazování kontaktů s vrstevníky, což je dáno dalším vývojem mozkové tkáně. Dochází k remodelaci mozkové kůry, vyzrává senzorimotorická koordinace. Schopnost přijímat úkoly, motivace je řešit, výdrž a koncentrace je realizovat, to jsou předpoklady školní zralosti. Školní zralosti a dovednosti, jako rozpoznávání čísel, písmen a slov, počítání a psaní, jsou v popředí zájmů dítěte. Je to období konkrétních operací, dítě je schopno při řešení problému provádět složitější...
Více
Psychosociální věk
Hlavní vývojové pokroky se odehrávají především v oblasti sociálního chování a samostatnosti v praktickém životě. Děti dosahují prvního stupně nezávislosti na rodičích. V tomto období (zhruba 3. – 6. rok života) se dítě učí manipulovat se symbolickým světem. Těžko však odlišuje skutečnost a fantazie, může se pak obávat svých představ a snů. Ve svém vyprávění často opouští realitu a ponořuje se do magických představ, což by nemělo být posuzováno jako lež. Svět vnímá více egocentricky, hlavně ve vztahu...
Více
Psychosociální vývoj
V tomto období přichází vývojový zlom – počátek nezávislosti a samostatnosti, dítě si začíná uvědomovat sebe sama. To s sebou přináší i první výchovné problémy; na jedné straně nesmíme autonomii dítěte bránit, na druhé musíme určit hranice, které ochrání dítě před riziky (např. úrazu).
Současně s věděním sebe sama začíná dítě vnímat pocity druhých a vyvíjí se tak základ empatie. Dítě začíná vnímat bolest i radost druhé osoby, chápat správné a nesprávné. To vše je výsledkem zrání mozku,...
Více
Psychosociální vývoj
V prvních týdnech je hlavním prostředkem komunikace dítěte pláč. Od 12.týdne věku pláče ubývá a dítě reaguje jinak – úsměvem, dotykem. Dítě se v dalším období učí spojovat podnět z prostředí s vhodnou motorickou odpovědí. V kojeneckém období se jedná o jednoduché stereotypy (schémata), které se s rozvojem poznávacích funkcí rychle vyvíjejí. Mezi 9. a 12. měsícem dítě začíná chápat trvalost předmětů, po prvním roce pak rozvíjí schopnost manipulovat s předměty pomocí nástrojů.
Freud nazývá...
Více
Fyziologický novorozenec má soustavu reflexů, které nutně potřebuje ke svému přežití. Nejdůležitější jsou reflexy pátrací a sací, které umožňují příjem potravy. Má však rozvinuté i smyslové funkce, které umožňují kontakt s okolím, učí je orientovat se v prostředí a reagovat na přicházející podněty. Tyto schopnosti jsou velmi variabilní, proto je každý novorozenec ve svých projevech jiný.
Novorozenec má dobře rozvinutý sluch. Během prvních týdnů života se naučí odlišit hlas matky od jiných hlasů. Čich má významnou roli při...
Více
Pediatrie je naukou o vývoji lidského jedince, vývojovou medicínou, jejímž úkolem je včasné rozpoznání patologických stavů, které zdárný vývoj narušují. Proto je důležité porozumět zákonitostem růstu a vývoje člověka a jeho jednotlivých tělních systémů. Během dětství a dospívání se lidský jedinec výrazně mění a vyvíjí, což je samozřejmě jev kontinuální, jednotlivá vývojová období jsou však svým způsobem specifická. Z toho vyplývá i snaha o periodizaci dětského věku s cílem vydělit a pojmenovat základní vývojové fáze a...
Více
Dětská sestra má své nezastupitelné místo v oboru pediatrie. Podílí se v rámci svých kompetencí na komplexní péči o dítě od narození až skončeného 19. roku života ve všech zdravotnických zařízeních. Dětská sestra organizuje a řídí ošetřovatelskou péči v pediatrii. Ošetřuje zdravé a nemocné děti včetně novorozenců a adolescentů. Ve své činnosti se zaměřuje na spolupráci s rodinou. Cílem je zapojit rodinu do procesu léčení a preventivní a výchovné péče.
Více
Pediatrická péče je poskytována formou péče ambulantní a ústavní.
1. Ambulantní péče
Ambulantní péči můžeme rozdělit na primární, specializovanou a zvláštní péči. Základní článek v primární péči o dítě představuje praktický lékař pro dítě dorost a dětská sestra. Primární péče je komplexní zdravotně-sociální péče, poskytována profesionály na úrovni prvního kontaktu dítěte se zdravotnickým systémem. Péče je souborem činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, diagnostikou, léčením, rehabilitací a...
Více
Jakmile skončí růst, nastartuje se přirozené stárnutí a automaticky dochází k opotřebování kloubního aparátu. Degenerativní onemocnění nazývané osteoartróza (zkráceně také artróza) signalizuje, že byla narušena rovnováha metabolických dějů v chrupavce a postupně se mění i její struktura. Onemocnění se vyskytuje častěji u žen než u mužů, především ve vyšším věku, svou roli hraje i dědičnost, nemluvě o následcích úrazů.
"Málokdo si uvědomuje, že by měl svým kloubům věnovat pozornost již od dospívání a potíže v pozdním...
Více
Pod primární formou rozumíme postupující úbytek kostní hmoty bez nějakého předcházejícího onemocnění. Tato forma je zapříčiněna poruchami látkové výměny kostní struktury a tvoří většinou cca 95 % všech nejčastěji se vyskytujících případů osteoporózy. Nejvíce jsou postiženy ženy. Během menopauzy přibližně po dobu 5 let dochází u žen k většímu úbytku kostní hmoty. Dále úbytek pokračuje, ale celý proces probíhá pomaleji. Jestliže se v těle během první poloviny života uložilo v kostech velmi málo vápníku, pak v období...
Více
